Rodina, která nemiluje

Dneska je možné ve stáří nalézt za peníze klid například v luxusním domově pro seniory, ovšem existuje také strašidelnější řešení a odborně se nazývá sekta. Sektou rozumíme „minoritní náboženské uskupení, svým učením vyhraněné vůči konformním náboženským směrům či některé části jejich učení. Často bývají charakterizovány přítomností autority, k níž směřuje tok peněz jejích členů“. A protože podobná uskupení jsou opět na nepochopitelném vzestupu, pojďme se podívat na konkrétní příklad který, jako všechny takové, dopadl hodně špatně pro úplně všechny.

9. října roku 1969 byla brutálně zavražděna tehdy velice známá herečka Sharon Tate. Čekala své první dítě a měla skutečně jen několik dnů do porodu. Nebyla zavražděna tehdy sama, brutálně sprovozeni ze světa byli i její přítomní přátelé, jeden náhodný kolemjedoucí mladý muž a později také jejich sousedé. Na místě činu byly, mimo jiné, také krví napsané nápisy s významem „svině“ apod. Místo činu jako takové nedávalo absolutně žádný smysl, a kromě zjevné neskutečné brutality a nenávisti nebylo možné zjistit nic konkrétního. Bezduché nápisy spojily případ ještě s jednou vraždou, vykonanou před časem, ale tím to končilo.

Ano, dnes již víme, že to provedlo uskupení mladých lidí ovládaných svým vůdcem Charlesem Mansonem, což byl spíše méně inteligentní, ovšem schopný manipulátor, který strávil do té doby větší část života ve vězení, nebyl schopen se uživit jinak než kriminální činností, ovšem stále snil o svém lepším postavení. Svými schopnostmi jej samozřejmě neměl nikdy šanci získat, ale dokázal si spojit, že pokud dokáže vlastnit dostatečné množství jiných lidí, můžou živit oni jeho.

Sharon Tate ve vysokém stupni těhotenství

V USA byla také doba hippie, různá uskupení mladých lidí volajících po míru, sounáležitosti a společném vlastnictví proti chudobě nebyly nic neobvyklého a Charles si rychle vytvořil své vlastní náboženství, kterým přesvědčoval mladé „vyděděnce“ společnosti, že on je ta cesta ke štěstí a prosperitě. Společnost jim nedokázala zajistit to, na co měli přece jasné právo, ale nemusí se bát. Světový řád už se pomalu bortí a světová válka ras již brzy vyhladí nefunkční systém z povrchu nádherné Země, která jim pak zajistí nekonečné štěstí, lásku a sounáležitost. Ovšem jeden problémek tu ještě byl. Válka ras, tj. bělochů a černochů (Asiaté, Hispánci, Indové a další se asi měli jenom dívat zpovzdálí) ne a ne začít. Bylo třeba už přece na smrt znepřátelené strany pošťouchnout, aby už to vypuklo. Manson totiž moc dobře věděl, že černoši vyhrají, ale nebudou schopni Zemi vést, proto požádají bílé, kteří to zvládnou lépe ukočírovat, a to bude samozřejmě jeho pološílená, mnohdy jen stěží gramotná, rodina. Jen ti budou vyvolení vládnout na věky věků v zemském ráji po světové válce ras.

Každý, kdo se dostal v základní škole přes osmou třídu a byl obdařen i něčím, jako kritické myšlení, musel zákonitě cítit, že Mansonovy teorie stojí na hliněných nohou. Jeho rodina, kterou si zotročil drogami, hromadným sexem a vnucením absolutního pocitu podřízenosti utkvělou představou, že on je kombinací Ježíše a Satana, v něm však viděla svou budoucnost a spásu. Ovšem nepředstavujme si, že jeho stoupenci, kteří jej vydržovali svou horečnou aktivitou, byli jen samí tupí nevzdělanci. Nejednalo se pouze o typické chudé vyděděnce společnosti, ale i o potomky z dobře situovaných rodin, milované děti se studijními úspěchy. Mnozí z těch nejbrutálnějších vrahů odešli jako úspěšní studenti z vysokých škol, protekční děti z dobrých zaměstnání. Život s Mansonem jako laciné zboží prodávané ve starém autobusu bez sedaček jim přišel lákavější. Svobodnější. Ten pravý.

Nakonec je policie pochytala, i když se Manson snažil po provedených vraždách o nějaký ten úprk před složkami, posbírali je jak rozházené odpadky, v policejních protokolech se lze dočíst informace i o tom, že přítomná mladá děvčata se před policisty svlékla do naha a otevřeně močila na zem. S ohledem na motivaci provedených příšerných činů se nad tímto už nelze ani pozastavit. Manson své milované rodině mladých dušeních ztroskotanců hledajících ideální zemský ráj vymyl hlavy dokonale.

Tzv. Spahnův ranč, odkud Mansonova rodina vyjížděla na svá vražedná tažení

Ponechme teď stranou následný soudní spor a dokazování, to je zase jiná kapitola a soustřeďme se na zarážející podobnosti s událostmi dnešní doby. Mansonově prapodivné ideologii složené z protichůdných žvástů se můžeme tak maximálně nervózně zasmát. Ovšem Susan Atkins, mladá pohledná žena, která se účastnila vražedného tažení, kdy byla ubodána Sharon Tate, ještě ve vězení nadšeně vyprávěla spoluvězenkyním na cele, jaké skvělé věci s tím úžasným Charlesem provedli a jaké to bude mít fantastické důsledky pro celý svět, který tím bude lepší. Ženy na cele nebyly žádné duševní křehotinky a měly přitom problém tok slov mladé ženy ustát. Mansonově ideologii věřila celým svým tělem a byla ochotná jeho evangelia kázat tváří tvář důsledkům reality, kdy by mělo být už jasné, že žádný lepší svět díky tomuto nepřijde a oni budou odsouzeni. Nakonec se každý duševně s nějakou formou prozření potkal, ale jejich fanatismus je dodnes ukázkový odstrašující příklad.

Pokud se vrátíme k úvodu článku, kdy po roce 1989 nastal v novém demokratickém státě zlatý čas různých podnikavců a mnoho z nich hledalo cestu právě přes vedoucí úlohu v sektě. Nebyl to útvar tehdy úplně běžný a mnoho samozvanců získávalo své členy až příliš snadno. Třeba Jan Dietrich Dvorský se svou sektou Imanuelitů pobláznil Lucii Dvorskou (její matka Milena Dvorská byla slavná herečka, hrála například Marušku v pohádce Byl jednou jeden král, ovšem s Dvorským nebyla v přímém příbuzenském vztahu). Milena Dvorská poté strávila zbytek života zoufalou snahou z toho vytáhnout pak alespoň stále se zvyšující počet vnoučat. Předrevoluční herečka Míla Myslíková odevzdala sektě většinu majetku, osud jí nedopřál rodinu a štěstí skrze plané sliby za své peníze také nedostala. Nyní řešená Kutnohorská sekta, na kterou se s konečnou platností přišlo až tím, že její guru se nechal zabít a dvě vysokoškolsky vzdělané ženy čekaly, že jeho tělo zmizí a když se to nestalo, byly poněkud překvapené. Sekta Dům otce, tu tady poněkud vlažně nahání policie ve spolupráci s mezinárodními složkami, která se staví k výchově dětí fackovací politikou a využívá otrocké práce každého, kdo neuteče včas. A můžeme stále přidávat a přidávat.

Milena Dvorská se svou dcerou, která později propadla sektě

Ideologie těchto uskupení je stále stejná. Nejvýše postavený člen přijde s nějakou legendou a tu neustále udržuje v hlavách stoupenců živou. Ať už drogami a sexem jako Manson, násilím a odebráním majetku jako každý takový nebo dalšími myšlenkami, jedná se vždy o jeden a ten samý úmysl. Nejvýše postavení vlivem smyšlených legend, vhodných dezinformací vytvoří svým stoupencům unikátní svět a vnuknou lákavou myšlenku, že oni na rozdíl od většinové společnosti ví něco navíc, sdílí společné tajemství, které jim ta prohnaná vláda samozřejmě tají a díky tomu jim odepírá vstup do věčného ráje, který například v sektě legitimních věřitelů znamená něco jako měnovou reformu z roku 1953 pouze v jejich prospěch, lidové soudy s veřejnými popravami, zabavení majetku většiny a smazání jejich nikdy nesplatitelných dluhů, které si svým jednáním ještě navyšují. Jsou přesvědčeni, že se osvobodili od systému, jejich vůdce a spasitel (žijící v Německu) jim přece ukázal to jediné možné východisko a jakmile se zbaví té proradné, hloupé a slepé většiny, co jim to schválně kazí, budou ve věčném a zaslouženém československém ráji.

Do médií se samozřejmě vždy dostanou jen extrémní případy, které souvisí už se závažným porušováním zákonů, zanedbáním povinné péče, pokud do toho zatáhnou děti (to je vždy extrémní hnus) nebo dokonce i vraždou. Pokud se však zaměříme na vzestup činnosti trollích farem, adoraci vůdců nedemokratických režimů, vzbuzování nedůvěry směrem k demokratickému zřízení a zveličování jeho případných přešlapů do gigantických rozměrů, a hlavně vymýšlení naprosto šílených konspiračních teorií (mučené děti pod Černobylem, chemtrails, nanočipy vás změní v bioroboty po očkování apod.), můžeme cítit podobný vzorec. Nepříjemná teta, která zkazí každé rodinné setkání máváním vlajkou nedemokratického státu s výkřiky, že na to stejně všichni přítomní dojedou, jak jsou slepí, může chvíli vyvolávat úsměv, než si uvědomíme, že se potkávají takové tety v hojném počtu a sdílejí své pravdy ve velkém. A že každá z nich věří nějaké takové odnoži konspirační teorie, která je přiměla žít v dříve tichém odboji i proti nejbližším, kterým jednou ukáže, až nastane ona světovláda a ona bude její součástí.

Profil myšlení, kdy jedinec podlehne stále opakované dezinformaci, přizpůsobí jí celý svůj život a dle toho i jedná, lze nalézt u stále vyššího množství lidí různého původu, vzdělání i sociálního zařazení. Věřit, že do tohoto fenoménu patří výhradně nevzdělaní lidé na okraji společnosti je nebezpečné, a hlavně naprosto scestné. Konspirační teorie ovládají životy velkého množství lidí s vysokoškolským vzděláním a jejich jednání přímo ovlivňuje další životy, ať už šířením své víry tak, že by vymluvili i díru do zdi nebo naprostým uzavřením se i před nejbližšími, kde si dokážou snadno spočítat, že by se jim nedostalo bezvýhradného souhlasu, ale pouze opatrné nabídky pomoci s duševním zdravím. Šířené dezinformace jsou navíc stále sofistikovanější, Mansonova vymyšlená válka ras byla opravdu tvarovaná pro vymyté mozky zpomalené drogou, dnešní lži jsou už daleko hůře vyvratitelné a rozebrat je na součástky je stále složitější. Jejich následky už jsou navíc hmatatelné, nekončí u emailu s údajným bohatstvím restituovaných šlechtických rodů, které mají vyvolat jen závist a živit už přežité stereotypy. Určité procento cílových čtenářů už dle tohoto jedná například i vůči úřadům.

Dezinformátoři Pavel Zítko v pozadí s Janou Peterkovou se snaží vystupovat jako novodobí spasitelé před nespravedlivým systémem „slepé“ většiny. Zítko i prodejem pochybných zařízení za desetitisíce korun s nejasnými účinky.

Ty nejtěžší případy skutečně vloží i dnes své peníze na účty pochybných spasitelů, kteří kážou o nutnosti sdílení světového bohatství, ale z oněch transparentních účtů živí svůj drahý životní styl, a to naprosto otevřeně. Okradení svou následnou těžkou situaci, do které se však přivedli sami svými vědomými činy ovlivněnými slovy svých novodobých spasitelů, samozřejmě svádí na všechny okolo, protože je jasné, že jistou cestu za štěstím musel pokazit někdo jiný zvnějšku. Který ví, že oni znají pravdu, jaká jej svrhne, ale ještě se s tím musí počkat. Můžeme se tomu smát, ale i tito lidé mají stále volební právo a demokraticky volit nebudou. A jsou vycvičení velice dobře odevzdat hlas straně, kterou jim spasitel určí.

Případ Mansonovy rodiny a jejích otřesných činů nám stále připomíná skutečnost, že mladá nastávající maminka Sharon nikdy nedostala možnost obejmout své už před narozením milované dítě, které jí bylo do náručí vloženo až posmrtně, ve společné rakvi. Stala se obětí poblázněného myšlení členů sekty. Tento profil myšlení ale přežil všechny vůdce a odstrašující případy dějin a nyní je opět na vzestupu, pouze je uplatňován nenápadněji a na první pohled otevřeněji. Je však stále stejně nebezpečný a je stále nutné mít se před ním i jeho způsoby na pozoru. Co může začít jako úsměvná průpovídka bláznivé tety, co si přes WhatsApp posílá nesmysly ve skupině, může skončit televizním přenosem davu, který se dobývá do soudní síně, povzbuzován výkřiky svého iluzorního vůdce, který stojí bokem a vše si natáčí na nejnovější iPhone zaplacený zblblým davem vedle.

Jste připraveni poznat v davu svou tetu / bratra / sestřenici / dědečka?

Dav před soudní síní při projednávání případu Patrika Tušla