Ruka v krvi podaná

Kulatý odznáček s červenou (případně oranžovou či růžovou) dlaní na rudém pozadí, v jejímž středu se skví černé srdce, poslalo Oscarové události rychle do zapomnění. Na první pohled nevinný symbol štěpí současnou společnost napříč celým světem. Za odznáčkem na Oskarech stojí iniciativa Artists4Ceasefire, což je sdružení amerických umělců vyzývajících Izrael a světová společenství k prosazení okamžitého a permanentního příměří v pásmu Gazy v probíhajícím válečném konfliktu mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás a také k propuštění všech rukojmích. Válka vypukla po teroristickém útoku Hamásu na území Izraele 7. října 2023, jehož krvavým výsledkem bylo na straně Izraele téměř 1200 mrtvých, z toho asi 770 civilistů a 36 dětí a téměř 250 zajatců odvlečených do pásma Gazy.

 Červený odznáček vydávaný za nynější symbol příměří v pásmu Gazy / Zdroj: OPB.org

Našinec pravděpodobně zachytil tento fenomén až v posledních dnech, kdy se se stejným odznáčkem ukázali na předávání Cen Anděl čeští umělci. Tato forma protestu a sounáležitosti s lidem Palestiny souvisí s peticí “Czech artists for ceasefire” (Čeští umělci za příměří), jež nese stejné sdělení, jako ono výše zmíněné sdělení iniciativy A4C.

Aktuálně zřejmě nejhlasitějším a nejmladším tuzemským zastáncem nastolení příměří v pásmu Gazy je český umělec, herec, písničkář, textař a skladatel Tomáš Klus. Na jeho instagramovém profilu najdeme opět zmíněnou výzvu doplněnou o definici symbolu oné ruky s černým srdcem. Umělci jej vydávají za mírový symbol “v kontextu současného dění v Gaze” se srdcem uprostřed jako "symbolem lásky a míru". Klus také uvádí, že tento symbol obratem označila vláda Izreaele za symbol nenávisti proti Židům.

Instagramový účet Tomáše Kluse / Zdroj: Instagram

Proč teda tento odznáček budí tak velké emoce a rozděluje společnost, symbolizuje-li touhu po míru?

Černá srdce Izraele

Tomáš Klus na svém příspěvku dále obviňuje redakci serveru Novinky.cz a iDnes.cz z odvádění pozornosti od podstaty jejich (umělců - pozn. redakce) sdělení. Problém této symboliky, který si Klus a další známé osobnosti z nějakého důvodu nepřipouští nebo hůře, ignorují, popsaly Novinky.cz i iDnes ve svých článcích. Je ale na místě obviňovat kohokoliv z užití tak obecného znaku, jako je rudá ruka či černé srdce?

Vnímání jakékoliv symboliky je potřeba vždy zasadit do kontextu regionálního, geopolitického či historického. A to se celebritám bezhlavě následující vznešenou myšlenku nedaří. Pro Izrael je užití červené dlaně jako symbolu míru bolestnou připomínkou doby, kdy židovská komunita sama čelila pogromu a zdrcujícímu násilí. 

První zmínka o symbolu červené ruky nás zavede do historie v Iráku. 1. a 2. června 1941, na židovský svátek Šavout, byl v Bagdádu proveden pogrom na židovskou komunitu. Tomuto pogromu, známému také jako Farhud, nebo-li “násilné vyvlastnění”, předcházelo malování červených dlaní na židovské domy. Vzbouřenci, kteří nosili nože a meče, rabovali označené židovské domy, vypalovali je, Židy mrzačili, zabíjeli a mučili. Farhud trval dva dny a podle zdrojů si vyžádal až na tisíc mrtvých nebo pohřešovaných a na tisícovku zraněných.

Rozzuřený dav iráčanů podílející se na pogromu Farhud, 1.-2. června 1941 / Zdroj: Canary mission

Pogrom Farhud se odehrál ihned po porážce irácké pronacistické vlády Brity v Anglo-irácké válce v květnu 1941. Proti nově dosazené vládě Brity proběhl neúspěšný převrat o dosazení německých elit. Dav svůj hněv proto obrátil proti Židům, které pokládal za strůjce porážky a pomocníky Britů. Zážitek z bagdádského masakru měl za následek odchod téměř devíti set tisíc orientálních Židů z téměř všech zemí Blízkého východu. Antisemitismus vzešlý z nacistické propagandy však přežívá v různých podobách v některých lidech dodnes.

Během druhé intifády rudá dlaň opět představovala vyvražďování Židů. Kus této historie byl v posledních dnech popsán snad všemi světovými médii, takže jen ve zkratce: 12. října 2000 dva Izraelští vojáci, Yossi Avrahami a Vadim Nurzhitz, v civilu ve svém civilním vozidle nesprávně odbočili na své cestě do města poblíž Jeruzaléma a skončili v palestinském městě Ramalláh. Na správnou cestu se ptali příslušníků palestinské policie, ti je ale místo navedení na správnou trasu zatkli a odvezli na policejní stanici. Mezitím se už mezi místními šířila zpráva o přítomnosti zatčených izraelských vojáků. Dav nakonec policii přemohl, vnikl do budovy a izraelské vojáky zlynčoval a zmasakroval.

Aziz Salha vyzývající dav k lynčování těla izraelského vojáka / Zdroj: Canary mission

Rudé ruce se zde objevili na záběrech italského televizního štábu Mediaset Channel. Ony ruce patří člověku jménem Aziz Salha, který z okna zdviženýma rukama od krve povzbuzoval dav před budovou k lynčování těla jednoho z vojáků, které předtím vyhodili ven z okna.

Při hledání symboliky rudé dlaně a černého srdce jsme obrátili internet téměř vzhůru nohama. Ale našli jsme ho. Pochází rovněž z tohoto dne, kdy dav palestinců zabil a zmasakroval těla obou izraelců.

Upozorňujeme, že následující řádky nejsou z důvodu líčení drastických a násilných událostí pro citlivé povahy! Nicméně jsou klíčové pro kontext událostí.

Palestinci vojáky nejen zabili. Do jejich těl opakovaně řezali noži a mačetami, odřezávali jim genitálie a jiné části těl, lámali jim končetiny. Tyto jim nakonec od těl úplně odřezali nebo utrhali. Poté je úplně vykuchali. A jeden hrůzný okamžik zachycený na videu dodnes reprezentuje pro Izraelce onu rudou dlaň a srdce v ní.

Tento obrázek obsahuje citlivý obsah! Pro přeputí zobrazení klikněte.

Dav palestinců s vnitřnostmi z těl izraelských vojáků, Ramalláh, 12. října 2000 / Zdroj: Mediaset Channel, Quora

Všichni, kdo se na tomto naprosto otřesném činu tehdy podíleli, byli a možná stále jsou v Palestině oslavováni jako hrdinové.

Dávat na odiv Izraelcům symbol jejich vlastního krvavého utrpení jako symbol míru je však naprostá ohavnost a pohrdání.

We are the World

Iniciativy umělců jsou mnohdy pro společnost přínosem, o čemž jsme se v minulosti již několikrát přesvědčili. Jejich úspěch ale byl vždy schován v detailu, v detailu poznání. Charita a dobročinnost se musí umět dělat. Vzpomenete si na mega hit “We are the world”? Charitativní píseň v rámci dobročinného projektu “USA for Africa”, která vznikla v roce 1985 dokázala nedlouho po svém vydání pro humanitární účely vybrat více než 80 milionů dolarů (ekvivalent 222 milionů dolarů v roce 2024), které putovaly na humanitární pomoc pro Africké země jen na prodeji reklamních předmětů a propagaci. Ano, velká jména jako Tina Turner, Lionel Richie, Michael Jackson, Cyndi Lauper nebo Harry Belafonte sehrála svou roli v očích veřejnosti. Slavné jméno ale nestačí k prosazení vyšších cílů. Co teda stálo za jejím obřím úspěchem?

Umělci a produkční štáb projektu USA for Africa, 28 ledna 1985

Bylo to právě vědění. Pohled na věc, za kterou bojují a které chtějí pomoci, zevnitř. Zažít ji na vlastní kůži, být přesvědčen o její správnosti každým atomem vlastního bytí. A to Harry Belafonte byl. Právě tento černošský hudební a politický velikán minulého století, ke kterému vzhlížely davy běžných lidí, zažil na vlastní kůži hlad a bídu v Africe. Viděl nemocná hubená hladová těla afričanů, mrtvé děti v objetí svých matek pod plachtami, lidi prahnoucí po vodě, které byl v afrických regionech nedostatek. Poznal jejich utrpení na vlastní kůži, věděl, co přesně je důvodem jejich strádání. A toto poznání přetavil do velkého komerčního úspěchu, který dokázal nakrmit hladové, obléct nahé, vyléčit nemocné. A do doby, než stejného poznání nedojdou (nejen) umělci bojující za mír v Palestině, nikdy svým počínáním nedokážou sjednotit svět jako Belafonte, nestrhnou na svou stranu davy a jejich dobré úmysly se vždy ztratí v mlze nenávisti a hněvu. Proč? Protože sami nevědí, co je pro dobro správné udělat, byť je myšlenka ve své podstatě přínosná.

Za BezDezinfa odsuzujeme jakékoliv bezpráví a násilí páchané na bezbranných civilistech kdekoliv na světě. Ztotožňujeme se s pozicí Ministerstva zahraničí ČR, které zastává nutnost dodržovat humanitární a mezinárodní právo, umožnit humanitární práci. Souhlasíme se závěry jednání Evropské rady z října 2023, která důrazně odsoudila Hamás za jeho brutální teroristické útoky v Izraeli 7. října 2023 a podpořila Izrael ve snaze bránit se terorismu, který bezprostředně na životech ohrožuje Židovskou obec. Odsuzujeme rovněž jakékoliv projevy antisemitismu a také výzvy ke genocidnímu jednání na obou stranách konfliktu.

Vyzýváme tímto všechny české a slovenské kulturní osobnosti, aby zanechaly užívání gest a symbolů evokujících antisemické tendence, namířené proti Izraelcům, kteří nyní bojují s terorismem.