Gerasimova doktrína

 „Samotná ‚pravidla války‘ se změnila. Role nevojenských prostředků k dosažení politických a strategických cílů vzrostla a v mnoha případech přesáhly svou účinností sílu zbraní. … To vše je doplněno vojenskými prostředky skrytého charakteru.“

Generál Valery Gerasimov - Ruský náčelník generálního štábu, únor 2013, “The Value of Science Is in the Foresight,”. Týdeník Russian trade

Gerasimov vytvořil novou teorii moderního válčení kombinací staré sovětské strategie válčení se strategickým myšlením o totální válce, jejímž hlavním znakem je tzv. hacknutí společnosti nepřátelského státu.

Gerasimova doktrína v kostce pojednává o permanentním bezkontaktním válčení bez využití zbraní. Dle ruského generála vyžaduje válka v 21. století podmanění informačního prostoru, jehož prostřednictvím lze na území nepřátelského státu manipulovat společnost. Prostředkem pro dosažení bojových a operačních cílů může být například ovládnutí vnitřní opozice nepřítele k vytvoření permanentní informační fronty, namísto klasické frontové linie. Ovlivňování informačního prostoru s dopadem na civilní obyvatelstvo a státní struktury mají za cíl snížení bojové kapacity státu. Těmito a dlašími prostředky lze dle Gerasimovy doktríny porazit i státy se silnějším a vyspělejším vojenským potenciálem. Jejím obsahem je také například nasazení vojska v období mírového stavu se záminkou tzv. “udržení mírového stavu a eliminace krize”. To zahrnuje vojenské operace v oblasti humanitární, záchranné, evakuační, sanační a pod.. Pojem “speciální vojenská operace” známý z narativu Ruska v případě napadení Ukrajiny, je zjevnou strategií, kterou tato koncepce popisuje jako jeden ze stylů vedení války v 21. století. 

Příkladem strategického vedení války dle Geraimovy doktríny je ruská aktivita na území Ukrajiny v roce 2014. Kreml využil nepokojů během Majdanu, kde živil nespokojenost proruských extremistů i ukrajinských ultranacionalistů, a využil tohoto konfliktu k obsazení Krymu a k zahájení války o východní Ukrajinu. V kombinaci s chaosem, kde je velmi těžké se orientovat, kdo má jaké motivy, dává vzniknout toxickému prostředí, které Kreml hravě ovládl.

Zdroje: politico.com, armadninoviny.cz, seznamzpravy.cz